Je-li slunný den, je obloha nad námi zářivě modrá, v podvečer červeno-oranžová s nádechem růžové barvy.
Proč má obloha během dne různé barvy?
Odpověď je dána složením světla. Světlo se skládá ze mnoha barev (od červené, oranžové, žluté, zelené, modré až po fialovou). To můžeme v přírodě vidět, dojde-li k úkazu, který všichni dobře známe – jedná se o duhu. Tu si můžeme vytvořit i my doma při použití optického hranolu.
Nyní k tomu proč je obloha modrá. Světlo procházející atmosférou je rozptylované molekulami plynu v atmosféře. Přičemž světlo s vyšší frekvencí (modrá) je více rozptylováno než světlo s nižší frekvencí (červená). Tím pádem se slunce na obloze objevuje jako červeno-žluté a obloha obklopující slunce je obarvená rozptýlenými modrými paprsky. Můžeme si to představit tak, že slunce, které na nás svítí kolmo nad hlavou k nám posílá vlnové délky světel s nižší frekvencí (tj. těch, které se málo rozptylují) a vlnové délky vyšších frekvencí (modrá) rozptyluje do atmosféry, tím pádem se nám obloha jeví jako modrá.
Když je slunce nízko nad horizontem, musí sluneční záření projít větší tloušťkou atmosféry než když je přímo nad vámi. Důsledkem je, že dojde k většímu rozptylu (nejen modré světlo, ale i zelené, žluté, oranžové). To vytvoří vjem, že slunce je více červené.