Proč mohou ryby dýchat ve vodě?

Ryby nedýchají plícemi, ale žábrami. Ty jím umožňují přijímat kyslík i ve vodě. Existují ale i další formy dýchání ryb.

Jak probíhá okysličování rybího těla?
Okysličování rybího těla probíhá tak, že ryby nabírají vodu a dopravují ji až k žábrám. Žábry jsou uloženy v žaberní dutině po obou stranách hlavy. Proti poškození zvnějšku je celé žaberní ústrojí chráněno skřelovým víčkem, které uzavírá žaberní dutinu.

Dýchání ryby je velice zřetelné
Ryba během nádechu otevře ústa a vpustí vodu do ústního otvoru. Během výdechu ústa zavře a otevře skřele. Dýchání ryby můžeme velice dobře pozorovat, protože ryba ústa a skřele pravidelně otevírá a zavírá.

Žábry plní i další důležité funkce
Voda prochází přes vnitřní žábry. Ty se skládají z žaberních oblouků a žaberních lupínků. Díky tomuto orgánu může kyslík ve vodě přecházet do ryby. Voda poté opouští žaberní dutiny ryby pod skřelemi společně s odpadními látkami (kysličník uhličitý a čpavek). Žábry mají ale ještě další důležitou roli. Udržují stálý tlak tělních tekutin (tzv. osmotický tlak).

Dýchání kůží
Ryby ale přijímají kyslík i kůží, stejně jako kůží přijímá kyslík i člověk. Úhoř říční dýcháním kůže pokrývá dokonce až 60 % spotřebu kyslíku.

Labyrint – dýchací orgán
U některých druhů ryb můžeme pozorovat i další dýchací orgány, např. labyrint. Labyrint je umístěný v hlavě za žábrami a tvoří ho mnoho jemných lamel pokrytých prokrvenou sliznicí. Takto vybavené ryby se nadechnou nad hladinou a vzduch protlačí labyrintem společně s vodou. Kyslík ze vzduchu se tímto způsobem dostane až do krve.

Plynový měchýř
Plynový měchýř většinou plní funkci hydrostatickou. U některých výjimek ale slouží částečně i k dýchání.

Další pomocné formy dýchání
Pomocných forem dýchání ale existuje daleko více. Je to také například dýchání dutinou úst, střevní dýchání, dýchání dýchacími vaky a dýchání plicními vaky.